Extraliga / David Pospisil / 31 January 2012 / Nechejte vzkaz

Nové téma ke kterému mě přivedl Karel svými dotazy se nazývá trenér. Trenérem by měla být osoba zodpovědná za výkonost a vystupování týmu. V našem prostředí to znamená, že je to člověk, který si mužstvo připravuje po všech stránkách. Fyzické, taktické i morální.

Podle mě to není úplně šťastné řešení, protože věnovat se všem hokejistům v kádru v tolika ohledech je téměř nemožné. Osobně bych prosazoval model, ve kterém by účinkoval kondiční trenér, který by zodpovídal za fyzickou připravenost a naorchestroval hokejistům předsezonní dřinu. V tu chvíli zůstává kouči na bedrech strategie, taktika a atmosféra v týmu. To už jsou spojité nádoby, které lze sloučit a kvalitně zvládnout.

Necháme tedy kondiční přípravu stranou a budeme se věnovat spíš tomu, co trenér může a nemůže ovlivnit během soutěže. Podle mě se se nejvíc velikost trenéra ukazuje při tréninku, nikoli při zápase. Na tréninku totiž do hráčů dostává svou filosofii hry a zdokonaluje její provedení. Pokud je tento trend dobrý, hráči to při utkání vycítí a daleko lépe potom přijímají trenérovi argumenty. Prostě věří tomu, co dělají, a tím pádem to dělají s větším zaujetím, což se ve finále promítne do lepších výsledků.

Jestli je lepší být motivátorem nebo stoupencem nových trendů? Myslím, že i toto musí být vyvážené. Pokud budete dobrý motivátor a o hokeji nebudete nic vědět, je to k ničemu. Pokud budete hokejový učenec a nedokážete probudit leklou rybu, je to taky na nic. Já si dobrého trenéra představuji jako člověka, který hlavně vidí, co se na ledě děje. Dokáže číst hru protivníka, ale hlavně hru svého týmu. Svůj tým totiž může ovlivnit, tam může provést změny a zasáhnout. Svůj tým zná a měl by poznat s jakým hokejem může v danou chvíli uspět. Měl by také poznat komu to jde, komu ne, a umět využívat aktuální výkony svých svěřenců. Zároveň musí projevit i dostatek citu ve vztahu k hráčům. Není to totiž o stejném přístupu ke všem hráčům v týmu, ale o individuálním vztahu s jednotlivými osobnostmi hokejistů.

Důležité je, aby nikdo neměl pocit, že je na vedlejší koleji. Proto je hokej kolektivní sport. Vyhrává i prohrává se společně a každý je jinak důležitý. Proto by nikdy nikomu trenér neměl dávat najevo, že cestuje v druhé třídě. Tady pak začínají partičky a nevraživost, která se trenérovi negativně vrátí.

Poznal jsem za svou kariéru dost trenérů a je to s nimi jako s otisky prstů. Každý je trochu jiný. Na některé vzpomínám raději, na některé si nevzpomenu vůbec. Vždy mi, ale při vyslovení slova trenér, hlavou proběhnou dvě jména. Marek Sýkora a Miloš Říha. S tím prvním jsem měl skvělý vztah, s tím druhým jsem bojoval. Přesto říkám, že po sportovní stránce je Říha absolutní špička. Jeho neúspěchy v Karlových Varech a Spartě přičítám jeho neschopnosti navázat s týmem bližší pouto. Tak to aspoň bylo před pár lety, protože i tento "pan" trenér si několikrát natloukl, a tím pádem poučil. Dnes jak slýchávám je stejně dobrý v tréninku jako býval a jako nadstavbu dokázal zlepšit vztahy kolem sebe, ty vztahy, které ho sráželi z vrcholu neustále na tvrdou zem.

Na závěr odpověď pro Davida. Určitě bych se rád do dění v českém hokeji zapojil, ale jako člověk, který není vázán k žádnému klubu to prostě nejde. Pokud chceš působit na svazu, někdo Tě tam musí doporučit a to se děje většinou na základě jednání klubů. A sám víš, že staneš-li se členem nějaké organizace, už nemluvíš jen sám za sebe. Znám spoustu kluků v různých hokejových funkcích, kteří měli podobný názor jako já a dnes? Podlehli a raději mají své jisté než, aby prezentovali svou hlavu. Možná i proto nejsem nikde zapojen, protože něco říkat a nevěřit tomu prostě neumím. Mnohokrát jsem na to sice doplatil, ale aspoň si oproti jiným pamatuju, co jsem říkal (přečtěte si můj názor na uzavření extraligy zde)

Budu se těšit na zodpovězení jakýchkoliv vašich dotazů. Své otázky můžete napsat do komentáře.

Přidat komentář

Jméno:

Email Address:

URL:

Zapamatovat osobní udaje?

Komentář: