Lední hokej / David Pospisil / 19 February 2012 / Nechejte vzkaz

Třetí turnaj Eurohockey tour nás nejdříve nastartoval, potom vyděsil a nakonec potěšil. Jak jinak totiž označit prodloužený víkend, kde jsme odehráli tři naprosto odlišná utkání.

V prvním se Švédy jsme dlouho byli zralí na popravu, ale díky skvělému výkonu Tomáše Poperleho, jsme ve třetí části zlepšeným výkonem dostali na špalek našeho soupeře my. Možná i tento fakt a nabyté sebevědomí ovlivnilo vstup do sobotního měření sil s Finy.

Aktivní hra se nám ovšem stala pastí, která zaklapla velmi brzy a nám nezbývalo nic jiného než televizi vypnout, nebo si to protrpět až do konce. Na obranu kluků na ledě, musím říct, že u většiny bylo vidět, jak moc chtějí výsledek otočit. Riskovali, tlačili se až nesmyslně dopředu a efekt byl zcela opačný. Nakonec se to dostalo do stavu, kdy naši hráči vlastně nevěděli, zda přijeli do Stockholmu s hokejovou výpravou nebo házenkářským týmem. 7-0 to je rychta, která je na úrovni dvou vyrovnaných týmů nevídaná. Jak jsme se, ale přesvědčili, je rozhodně možná. Na každého přijde den „blbec" a nás navštívil v sobotu.

Takové zápasy prostě jsou, byli a budou a nic s tím neuděláme, pokud budou hokej hrát lidé. Tato porážka má však i velké positivum, které jsme měli možnost sledovat o den později. Dokázali jsme se otřepat, zdravě sebe naštvat a vymazat z ledu tým sborné. Ano, viděli jsme v minulosti daleko lepší výkony v podání ruského týmu, ale to nesnižuje ani výkon, ani výsledek tohoto utkání. I proto bych z jednoho zápasu a těžké porážky nedělal tragédii. Rusům se nepovedl zápas s námi, Finům se Švédy a Švédi? Ti se vyhnuli výbuchu, ale zase ani jednou vyloženě nezazářili.

Faktem je, že je to příprava na něco, co startuje až na konci dubna a vůbec není na škodu poznat charakter týmu v době, kdy se daří vše na co sáhnete, ale i v době, kdy nejde vůbec o nic.

Co se týká individuálních výkonů zmíním šest jmen, dva brankáče, dva obránce a dva útočníky. V bráně Poperle i Kovář potvrdili svou ligovou výkonnost a dokázali v důležitých momentech podržet tým nad vodou. Každý předvedl několik skvělých zákroků a naznačil tak trenéru Hadamczikovi, že do brány má z čeho vybírat.

V obraně potvrdil Krejčík, že i přes své mládí dokáže opakovaně dobře zahrát na mezinárodní úrovni. Druhým bekem, který se mi líbil je Jakub Nakládal. Všiml jsem si jaký udělal pokrok po svém přestupu do KHL. Daleko drzejší, sebevědomější, preciznější a v lepší fyzické kondici než před svým odchodem. Konkurence v ruské lize mu jde k duhu a doluje z něho hokejové reservy, o kterých sám ani nevěděl.

V útoku se dobře dívalo na pardubický duet Koukal- Kolář, který si dokázal přenést pohodu z ligy i do Globen arény. Jejich pohyb a souhra byla problémem pro všechny soupeře a ukázala, že pokud hráč bruslí nemusí mít dva metry a zvedat nad hlavu dvěstě kilogramů. Dnešní hokej je o pohybu, šikovnosti, nasazení a i proto se tito dva důrazně připoměli v boji o nominaci na mistrovství světa.

Líbilo se vám představení našich reprezentantů ve Švédsku?

Přidat komentář

Jméno:

Email Address:

URL:

Zapamatovat osobní udaje?

Komentář: