Poker blog / Pokermani / 21 April 2010 / 1 Comments

Natáčeli jsme nedávno pro Pokerman.cz reportáž o výlevech vzteku u pokeru a o chování hráčů k soupeřům a především dealerům obecně. Musím dodat, že mě jako neúnavného glosátora pokerového dění, nepřestává posedlost některých hráčů dealery, fascinovat

Známe to všichni, jsme v klíčové handě, nazdárek, který neodhadl situaci se s námi dostal do dvouautového "flipu", pomalu už přepočítáváme žetony když náhle na stole leží jeden ze dvou blbečkem očekávaných outů. Dotyčný se raduje, doma bude určitě ženě vyprávět jak to skvěle zahrál a my bychom nejradši dali dealerovi pěstí.

Řada hráčů tyto situace neunáší a deleguje na nebohé rozdávající svou zlobu, neuvědomujíc si, že dealer je ve skutečnosti jen něco jako stroj, jehož jediným úkolem je zamíchat karty po předchozí hře a náhodně je rozdat ke hře následující.
Mnoho z nás má meustále pocit, že dealer si ve skutečnosti rozdává co chce, když má jít zelená, natruc nám hodí na board "diamondy" a podobně. Pravdou je, že znám i pár dealerů, kteří, ač sami rozdávají, mají jako hráči kolikrát chuť taky zabít dealera, přestože takto smýšlejí vlastně o kolegovi, navíc nevinném.,

Obviňovat prostě z vlastní prohrané hry dealera nebo nedej Bože dealerku je chabost největšího kalibru, ke které se může snížit jenom primitiv.

Včera sedím na 1500 freez v Paláci kultury, jsme ve dvanácti, blindy 300/600, průměr 21 000, já před sebou cca 24 000 a na BB držím KTs. Dostanu call ze středu, a protože už to dávno můžu hrát tak namísto svého checku, handu ještě preflop 3betnu na 2000 a následuje další call. Flop mě skoro nezajímá, stejně musím nahodit tři až čtyři tisíce ať tak nebo tak, takže tak činím a flop 58T rainbow mě celkem těší. Co mě netěší je akce protihráče, který okamžitě navyšuje na 6000 jako, že trefil set nebo AT a láká mě do hry. Každý svéprávný hráč by asi po dlouhém, hoooodně dlouhém námyslu zahodil, ale já to teď hraji agresivně, takže jsem mu to tam samozřejmě vyslal celé.

Nehrálo se deset minut a soupeř dostal od dalších hráčů dvakrát (!) time. Nakonec, s konstatováním, že mě má vedého jako čórkaře, dorovnal, přestože riskoval půlku svého stacku a otočil QT. Má radost byla nelíčená. Vím, že mě to mohlo ještě podělat, ale hošík po mé levici hlásil, že zahodil dámu a k tomu se přidal další hráč, že on také. No, nebudu to protahovat, už jsem si počítal stack bezmála 50 000 když na turn přišla 5 na river desítka - split!!!

Zrychlil se mi tep, podíval jsem se dealerovi do očí a periferně počítal vzdálenost ke svému stolku s popelníkem zvažujíc, že mu s ní jednu seknu.

Střih. Jsou dvě ráno, já jedu domů s pěkným sedmým místem, ale pořád ještě rozrušený a při výjezdu z garáží pod Kongresovým centrem vidím dotyčného dealera, jak si to šine baťůžkem domů. Než jsem stihl navolit něco na rádiu, zmizel mi za rohem. Ale vím, za kterým!!! Zítra si tam na něj počkám, protože tohle přehnal!

Šmejd, tutově mi to rozdal schválně!!!

Dobrou kartu a hru bez nervů přeje Pavel Novotný

Comments (1)

1. Michal | 25 April 2010

   kde bych našel tu reportáž o chování hráčů k soupeřům a především dealerům obecně??? díky

Přidat komentář

Jméno:

Email Address:

URL:

Zapamatovat osobní udaje?

Komentář: